Tiskové zprávy

Shrnout problémy, které trápí podnikatele v kraji v souvislosti s ekonomickou recesí, a hledat východiska ze současné situace se snaží Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje společně s Krajskou hospodářskou komorou Moravskoslezského kraje. Podpoří projekty, které by mohly dát lidem v regionu práci. Na webových stránkách Sdružení začne také fungovat portál, který se bude věnovat krizi. „Bude to souhrnný informační kanál, kde budou představitelé Sdružení, komory a dalších institucí prezentovat své názory na možná řešení. Budou zde také další potřebné informace či rady,“ upřesnil generální ředitel Sdružení pro rozvoj MSK Miroslav Fabian.

Podnikatelům v regionu se nelíbí neustálé oddalování termínu přijetí eura. „Život jim komplikuje neplacení uzavřených smluv a dohod státem,například u stavebních zakázek, což vyvolává druhotnou platební neschopnost. Ačkoli by stát měl jít příkladem, opak je pravdou. Kdo potom má dodržovat zákony?" upozorňuje Miroslav Fabian. Ostravským firmám, které se podílejí na výstavbě dopravní infrastruktury, dlužil stát zhruba miliardu korun. „Pokud se toto zlepší, bude to mít pro firmy větší efekt než šrotovné," domnívá se předseda představenstva Krajské hospodářské komory MSK a první viceprezident Sdružení pro rozvoj MS Pavel Bartoš.Hospodářská komora proto doporučuje změnit stávající zákon o veřejných zakázkách tak, aby splatnost obchodních plnění byla maximálně 30 dní. „Zhoršování platební morálky je důkazem také toho, že mnoho firem dnes čelí existenčním problémům, které jsou způsobené dramatickým propadem objemu výroby a zakázek," řekl Pavel Bartoš.
Podnikatelům také vadí nesystémová podpora některých projektů, či uplatňování nesmyslných ekolimitů, které odčerpávají v době krize průmyslovým firmám nezbytné finanční prostředky. „K udržení maximální možné výkonnosti průmyslu je zapotřebí zamezit alespoň po dobu krize dalším finančním zátěžím, které nejsou nezbytně nutné. Například pro ocelářství by byla přínosem podpora financování ekologických investic obdobným způsobem, jak je řešena sanace starých ekologických zátěží," míní Jiří Cienciala, generální ředitel Třineckých železáren, viceprezident Sdružení pro rozvoj MSK a prezident Svazu hutnictví železa.
Stát by dále mohl pomoci tlumit dopady krize podporou exportu. „Zvážit by se měla možnost využít vzájemných obchodů se surovinami z Ruska  ve vazbě na dodávky zařízení, staveb a technologií z Česka," navrhuje Sdružení pro rozvoj MSK a Krajská hospodářská komora MSK. Dále by měl stát spustit státní zakázky. „Ne dávat lidem dávky, ale uvolnit peníze na projekty, které v regionu potřebujeme, například infrastrukturní stavby, které by daly lidem práci," zdůraznil Pavel Bartoš. Pokračovat nebo spustit by se proto měly projekty, které už běží nebo jsou připravené, a urychlit přípravu těch nepřipravených.

Kraj potřebuje dobudovat základní páteřní železniční a silniční síť. „Dopravní infrastruktura patří k pilířům ekonomiky. Kraji nyní především schází kapacitní napojení na Slovensko, kde vázne příprava, musí se také dostavět D47 a R48," doplnil Miroslav Fabian. Jmenované stavby patří k základním cílům, které vytýčilo Sdružení pro rozvoj MSK a Krajská hospodářská komora MSK jako hlavní body dalšího rozvoje regionu. Dále k nim například patří zabezpečení dostatečných energetických zdrojů, odstraňování starých ekologický zátěží a posílení vědeckovýzkumné základny.

V posledně jmenované oblasti Sdružení a komora podpoří čtyři projekty, které se budou ucházet o finanční prostředky z operačního programu Věda a výzkum pro inovace. Jde zejména o Centrum excelence, které vytváří špičkové vědecké pracoviště, jehož část bude poskytovat výpočty při řešení všech problémů v průmyslovém výzkumu a vývoji, modelování procesů v oblasti přírodních věd, nanotechnologií a dalších. Dále to jsou Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin, Regionální materiálově technologické výzkumné centrum a Energetické jednotky pro využití netradičních zdrojů energie. „Jsou to nejlepší a neživotaschopnější projekty, které zohledňují krajské priority, mohou zabezpečit všestranný rozvoj kraje s pozitivním dopadem do podnikatelské sféry," vysvětlil Miroslav Fabian s tím, že v regionu vzniká řada projektů, kdyby ale o peníze žádaly všechny, hrozilo by nebezpečí, že by na finance nedosáhl žádný. „Realizací těchto projektů můžeme odstranit disproporci, která dlouhodobě v kraji existuje. Je jím nepoměr mezi inovační aktivitou podnikatelů a chybějící infrastrukturou pro vědu a výzkum. Realizace projektů dá lidem práci a vytvoří v kraji potřebný základ růstu jeho konkurenceschopnosti," dodal Pavel Bartoš.