Tiskové zprávy

Pro mnohé obyvatele Ostravy je větší problém nezaměstnanost, nedostatek pracovních příležitostí a kriminalita, než znečištěné životní prostředí. Vyplývá to ze sociologického průzkumu, který provedla v září letošního roku společnost Factum Invenio. „Cílem našeho výzkumu bylo zjistit, jak obyvatelé Česka vnímají život v místě svého bydliště. Zaměřili jsme se zvláště na vnímání problematiky životního prostředí proti pracovním příležitostem a průmyslu. Podrobně jsme se věnovali vnímání života ve dvou největších městech – Praze a Ostravě,“ uvedl Jan Herzmann, ředitel společnosti Factum Invenio.

Dotazování probíhalo od devátého do šestnáctého září letošního roku na reprezentativním vzorku 937 občanů Česka ve věku od 18 let, získaném kvótním výběrem. „V Praze a Ostravě byl navíc výběrový soubor posílen tak, aby bylo možné srovnávat tyto dva regiony s výsledky za celou ČR. V Praze bylo dotázáno 320 respondentů a v Ostravě 304 respondentů. Byla zachována reprezentativita vzorku,“ upřesnil Jan Herzmann.

Obyvatelé Ostravy, kteří odpovídali na otázku, s čím jsou spokojeni a s čím nikoli, nejvíce trápí nezaměstnanost, znečištěné ovzduší, bezpečnost, kriminalita a nepřizpůsobiví občané. Největší rozdíl mezi Prahou a Ostravou je ve vnímání pracovních příležitostí. V průzkumu 72 procent dotázaných v Ostravě odpovědělo, že není spokojeno s vysokou nezaměstnaností a nedostatkem pracovních příležitostí. Naopak v Praze jen 18 procent dotázaných cítí nezaměstnanost jako problém. Obavy o ztrátu zaměstnání má v Ostravě 32 procent obyvatel, zatímco v Praze jen 15 procent.

Pokud jde o životní prostředí, tak se podle průzkumu ve srovnání s ostatními částmi země o něj v Ostravě, ale i v Praze, lidé zajímají víc a jeho znečištění je také více trápí. Nejvýznamnějším problémem je potom znečištění ovzduší. Největší zátěží je podle průzkumu pro životní prostředí v Ostravě průmysl a automobilová doprava. Devadesát procent dotázaných uvedlo, že průmysl představuje pro životní prostředí střední až velkou zátěž, nicméně je podle nich nutné, jak vyplynulo z dalších odpovědí, ho dále podporovat a rozvíjet. Sedmdesát dva procent obyvatel Ostravy spatřuje střední až velkou zátěž v polském průmyslu. Sedmdesát tři procent osob také odpovědělo, že střední až velká zátěž je pro životní prostředí topení v domácnostech. V případě znečišťování ovzduší průmyslem si třicet dva procent dotázaných myslí, že se situace lepší a vliv průmyslu na znečištění ovzduší je v Ostravě menší než dříve. U ostatních typů znečištění se situace podle Ostravanů mění spíše k horšímu. Například více než padesát procent obyvatel Ostravy se také domnívá, že automobilové emise rostou a situace se zhoršuje.

Zajímavě podle autorů výzkumu dopadlo šetření v oblasti preference hospodářských odvětví. Ostravané podporují, na rozdíl od Prahy a dalších částí republiky, rozvoj tradičních odvětví jako zpracování železa, oceli a automobilový průmysl. Obyvatelé Ostravy míní, že průmysl železa a oceli je tradičním zaměstnavatelem a má na Ostravsku budoucnost. Jeho pokračování si přeje sedm z deseti obyvatel Ostravy, téměř polovina z nich chce jeho rozšíření. Musí se ale podle většiny dotazovaných modernizovat, aby se snížily emise z výroby. Na modernizaci by se měla podle názoru Ostravanů podílet kromě samotných podniků také EU. Více než třetina obyvatel Ostravy se domnívá, že by to měl udělat stát.

Podle prezidenta Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavla Bartoše je nutné si uvědomit, že ovzduší na Ostravsku není dobré, ale vzhledem k minulosti se nesrovnatelně zlepšilo. „Současnou situaci je třeba řešit komplexně, projektově, ekonomicky a efektivně. Přesně stanovit podíly jednotlivých znečišťovatelů a vliv jejich emisí na zdraví lidí a vyvíjet stejný tlak na všechny,“ řekl Pavel Bartoš s tím, že je nutné zpracovat dlouhodobý projekt zlepšení ovzduší v Moravskoslezském kraji s uvedením konkrétních cílů a nástrojů k jejich dosažení. Součástí projektu musí být finanční rozvaha, časový harmonogram a určená konkrétní zodpovědnost. „Efektivní způsob řešení však nesmí snížit konkurenceschopnost kraje, potažmo zaměstnanost a životní úroveň. Je třeba investovat především do opatření ke zlepšení lokální kvality ovzduší a neplýtvat penězi na snižování CO2,“ dodal Pavel Bartoš.

„Výsledky průzkumu vnímáme jako zásadní a potvrzující názor kraje. Hospodářská  prosperita a zaměstnanost je důležitá a v našem kraji je úzce spjata s průmyslovou výrobou. Oproti tomu stojí limit v podobě kvality ovzduší s nepochybným vlivem zmíněného průmyslu. Jediná myslitelná cesta dalšího rozvoje regionu, za předpokladu udržení hutní a průmyslové výroby, je cílená a promyšlená postupná přeměna provozů na provozy maximálně šetrné k životnímu prostředí, ale konkurenceschopné,“ řekl 1. náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslav Novák a upřesnil: „Realisticky je třeba ale vnímat význam průmyslu jako zdroje znečištění ovzduší, doprava a domácí kotle se rovněž významně podepisují na aktuálním stavu.“

„Moravskoslezský kraj je rozhodně aktivní ve všech oblastech, kde může být jeho zásah  platný a prospěšný ke zlepšení stavu ovzduší. Nelze však očekávat, že tuto situaci je schopen zvládnout sám bez podpory vlády a veřejnosti. Svou zodpovědnost musí přijmout každý, nestačí pouze poukazovat na ostatní, jak se chovají, je třeba se zamyslet, jak může každý jedinec přispět sám,“ doplnil náměstek hejtmana Miroslav Novák.

Zdroj:

Karin Pelikánová,

mediální zástupce Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje

gsm: 606 12 70 49, e-mail: karinpelikanova@seznam.cz

Šárka Vlčková,

tisková mluvčí Krajského úřadu MSK,

gsm: 602 715 643, e-mail: sarka.vlckova@kr-moravskoslezsky.cz