Tiskové zprávy

Zhruba sto dvacet starostů a primátorů z celého kraje se dnes sešlo v Sanatoriích Klimkovice na kongresu. Akci, na které zástupce samospráv seznamovali odborníci z ministerstev s informacemi z několika odvětví, uspořádalo už pošestnácté Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje.

Nejvíce ohlasu sklidila problematika vlivu lokálních topenišť na čistotu ovzduší a otázky související s placením autorsko-právních poplatků například za obecní rozhlas. Hovořilo se ale také o řešení opakovaných přestupků na úrovni obcí či o integraci cizinců v obcích.

V některých lokalitách mají lokální topeniště rozhodující vliv na čistotu ovzduší v kraji. Podle Kurta Dědiče z ministerstva životního prostředí se připravuje nový zákon, který dá obcím určité pravomoci regulovat a ovlivnit lokální topeniště domácností.  „Do roku 2014 by měly projít revizí všechny kotle lokálních topenišť, protože od roku 2020 a v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší už od roku 2015  by měl platit zákaz provozu nevyhovujících zdrojů,“ uvedl Dědič s tím, že poté by technický stav kotlů domácností kontrolovali autorizovaní kontroloři, kteří by podléhali České inspekci životního prostředí a kteří by vystavili jednou za tři roku o technickém stavu kotlů protokol. Ten by pak mohli vyžadovat  úředníci obcí s rozšířenou působností. „V zákoně bude stanovena také možnost odmítnout kontrolu, pak se bude postupovat stejně jako například v případě odmítnutí dechové zkoušky u silniční kontroly, že není něco v pořádku, a jsou stanovené sankce,“ upřesnil Dědič s tím, že zákon je nyní v připomínkovém řízení. Vyměnit staré kotle za nové účinnější a ekologičtější by podle Dědiče mohly pomoci dotace nejen od státu, ale i od obcí.

Starostové však namítali, že s tím obcím vyvstane další administrativní zátěž. „Na to bychom pak chtěli další finanční prostředky,“ uvedl například starosta Bohumína Petr Vícha. Podle starosty Dětmarovic  Lumíra Mžika je problematika znečištění ovzduší z lokálních topenišť otázkou ekonomickou. „Bohužel jsme se vrátili před rok 1993. Samozřejmě, že mám stížnosti od lidí, že soused pálí v kamnech všechno. Potom ale také slyším nářky, že na drahý plyn nemají a nezbývá jim nic jiného, než si koupit levné uhlí z Polska,“ poznamenal  Lumír Mžik.

Diskutovalo se také o dalším tématu  - o povinnosti platit autorské poplatky agenturám jako například OSA za obecní rozhlas. „Ročně obec platí desítky tisíc jen za to, že jednou za čas něco oznámím v obecním rozhlase. Paradoxně platíme za ústřednu a počet reproduktorů, neprovozujeme rozhlas, hudbu nešíříme, považuji to proto za bezpředmětné  obohacování,“ řekl starosta Dětmarovic Lumír Mžik. Roman Strejček, předseda představenstva společnosti OSA, která loni vybrala na poplatcích 857 milionů korun, přiznal, že v takovém případě by obec platit neměla. Podle Jitky Meklešové z ministerstva kultury se chystá novela autorského zákona, která by měla činnost agentur jako je OSA či Intergram zprůhlednit. „Především se to bude týkat toho, jak se vybírají peníze, či kam jdou,“ uvedla  Jitka Meklešová.

Pravidelné setkávání zástupci radnic v kraji vítají. „Kongres je pro mě místem, kde mohu prodiskutovat problémy, které máme se starosty společné, a poradit se, jak je řešit.  Můžeme se tady dozvědět důležité informace a setkat se a diskutovat s představiteli ministerstev a dalších státních institucí,“ řekla starostka Bílovce Sylva Kováčiková. Generální ředitel Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Miroslav Fabian zdůraznil, že témata organizátoři připravují po konzultaci se starosty na základě jejich požadavků a přání. „Proto se akce těší velkému zájmu,“ dodal Miroslav Fabian.

Zdroj:
Karin Pelikánová, mediální zástupce Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje
gsm: +420 606 127 049,
e-mail: karinpelikanova@seznam.cz