Tiskové zprávy

Více než sto starostů a primátorů z celého kraje se dnes na kongresu starostů dozvědělo spíše negativní zprávy. Příjmy z daní se jim kvůli krizi podle odhadů a srovnání se stejným obdobím loňského roku sníží o 12 miliard korun, změna rozpočtového určení daní je možná nejdříve až za dva roky a navíc radnicím přibude práce.

Akci, na které zástupce samospráv seznamovali odborníci z ministerstev s informacemi z několika odvětví, uspořádalo už popatnácté Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje v Sanatoriích Klimkovice.

„Propad o 12 miliard nemusí být konečný. Prognózy hovoří o tom, že se situace ještě může zhoršit," uvedl ředitel odboru Financí a územních rozpočtů ministerstva financí Jan Zikl.
Na to, co obcím poradit, když jejich kasy zeštíhlí, Zikl uvedl: „Zvážit investice, které generují další výdaje. Více a podrobně sledovat propad v daňových příjmech. Investovat do úspor. A pokud se chtějí obce pustit do nějakých investic, měly by být opravdu smysluplné," sdělil Zikl. Dodal, že obce i města v posledních letech hospodařily velmi dobře. Na účtech mají dohromady okolo 70 miliard korun.
Starosta Nýdku Jan Konečný konstatoval, že zaznamenali okolo devíti procent nižší příjmy do rozpočtu z daní. „Hlídáme si to, ale zatím pokles nevnímáme dramaticky. Uvidíme, co přinese čas," řekl. Jeho kolega ze sousední Vendryně starosta Rudolf Bilko uvedl, že obec má naštěstí rezervy, ale kdyby se krize dále zhoršovala, začne škrtat. „V pořadníku máme asi sto investičních akcí. Některé by se prostě odložily. Peníze musejí zůstat hlavně na chod obce. Zimní údržba, veřejné osvětlení, škola, úklid, kosení, chod úřadu - to omezit nejde."

Přítomné starosty menších obcí zajímal také posun v řešení přerozdělování daní. Už delší čas poukazují na to, že velká města  nad 100 tisíc obyvatel dostávají na jednoho obyvatele až 4,5krát více než obce prvního a druhého typu. Před pár dny proti tomuto přerozdělování některé obce protestovaly vyvěšením cedule - Daňově diskriminovaná obec. „My nemáme na opravy komunikací a velká města co tři roky překopávají náměstí," podotkl v diskuzi jeden ze starostů.
Ani v tomto směru však starostové na kongresu nedostali potěšující zprávy. Jan Zikl vysvětlil, že ve hře jsou dva návrhy. Jeden zpracoval Svaz měst a obcí. Ten navrhuje, aby se do rozpočtového určení daní, kde se posuzuje například počet obyvatel či rozloha obce, promítl i koeficient počtu žáků spolu s výměrou obce. Školský zákon by potom upravil to, aby obce, které nemají školy a školky, neplatily za dojíždějící děti. Tento návrh odmítlo Sdružení místních samospráv. To vzneslo druhý, radikálnější návrh, čili aby se velkým městům, jako Praha, Ostrava, Brno a Plzeň, snížily daňové příjmy o 20, 30 procent. Jenomže nikdo si nedokážete představit, co by se stalo, kdyby tato města ze dne na den obdržela o tolik peněz méně. Navíc, když si v minulých letech půjčila spoustu peněz, které musí nyní splácet. Třeba Praha by se v příjmech propadla o 14 miliard korun.
„Musíme k vyrovnání rozpočtového určení daní dojít postupnými kroky. To znamená, že u měst částky růst nebudou a přebytek půjde do malých obcí. Každopádně spravedlivé rozpočtové určení daní nelze napsat. Nastavení parametrů přerozdělování je výsostně politické rozhodnutí, čili posoudit nové návrhy bude muset až nové vláda. Nějaký výsledek proto odhaduji až v roce 2011," tvrdí Zikl.

Senátor a starosta Bohumína Petr Vícha k tomu poznamenal, že obcím by finančně pomohlo, kdyby je státní správa méně zatěžovala novými povinnostmi. I tady zněla odpověď negativně. Naopak všechny samosprávy čeká změna v účetnictví. Radnice budou zpracovávat mnohem více účetních případů, čili ve větších obcích a městech musí zaměstnat další účetní, v menších obcích proškolit stávající účetní, kterým následně přibude práce. „Do 14 dnů by mělo padnout konečné rozhodnutí. Účetnictví zatíží statistické vykazování, které po nás vyžaduje Evropská unie. Účelem je sjednotit legislativu, a přinést tak celkový obraz o hospodaření," dodal Zikl.

Starostové dále debatovali o datových schránkách. Od července se papírování ve veřejné správě postupně nahradí elektronickými nosiči. Souvisí to se zaváděním eGovernmentu do veřejné správy. „1. července se rozjíždí zkušební provoz. Samozřejmě se dá očekávat, že to s sebou přinese problémy. Datové schránky budou muset mít v první fázi všechna města i obce, úřady a právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku. Jakékoliv dopisy poputují už formou elektronické pošty. Podobně jako je tomu u e-mailové pošty, mnohem lépe však zabezpečené.Zhruba do listopadu se bude fungování datových schránek dolaďovat," sdělil Robert  Ledvinka, vrchní ředitel Sekce veřejné správy ministerstva vnitra.
Nyní všem přicházejí obálky s přístupovými kódy. Datovou schránku si může zřídit i běžný občan, potom se však už nebude moci vymlouvat, že si dopis na poště nepřevzal. „Neočekáváme, že by z počátku byl velký zájem ze strany obyvatel o datové schránky," sdělil starosta Vendryně Bilko. Posílání korespondence přes datové schránky bude levnější než doporučený dopis.

Zdroj:
Karin Pelikánová,
mediální zástupce Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje
gsm: 606 12 70 49, e-mail: karinpelikanova@seznam.cz