Tiskové zprávy

Konference ,,Možnosti rozvoje podnikatelských subjektů Moravskoslezského kraje v roce 2009‘‘, kterou 28. ledna pořádá v Hotelu Atom Ostrava Společenství průmyslových podniků Moravy a Slezska a další partneři, aktuálně reaguje na současnou hospodářskou situaci. Především zmírněním dopadů globální krize na region se věnují přednášející ve svých vystoupeních.

Krize postihla zaměstnance i zaměstnavatele a zvedá opět nezaměstnanost v kraji, ta by se podle odhadů Sdružení pro rozvoj MSK a Krajské hospodářské komory MSK mohla letos dostat k deseti procentům. Prezident Společenství průmyslových podniků Moravy a Slezska Jan Skipala uvedl: „Podnikům schází provozní kapitál, aby mohly realizovat plánované zakázky a projekty." Značnou část finančních prostředků jim odčerpala silná koruna, dále zaznamenaly citelný pokles zakázek, u malých a drobných podniků to je o více než čtyřicet procent, u větších podniků pokles představuje dvacet až třicet procent. Podnikatelé hovoří také o tom, že zatímco na počátku minulého roku měli nasmlouvané obchody na tři až šest měsíců dopředu, dnes jsou zakázky nejisté.

Podnikatelům by proto pomohla podpora ze strany státu. „Samozřejmě stát by neměl bezhlavě nalévat do firem a podniků peníze, ale pomoci jim daňově a především nekomplikovat jim zbytečnou byrokracií život," míní Pavel Bartoš, předseda představenstva Krajské hospodářské komory MSK a první viceprezident Sdružení pro rozvoj MSK. Pomohlo by například umožnit odklady plateb na sociální a zdravotní pojištění bez uplatňování úhrad z prodlení, neprodlené vrácení přeplatků DPH finančními úřady, odečty DPH na podnikatelská vozidla, daňové úlevy a další.

Podnikatelé očekávají významnou pomoc při podpoře exportu zejména do východních zemí, či možnost odložení splácení úvěrů. „Dalším nástrojem by mohla být podpora státu v podobě poskytování záruk na provozní úvěry, a tak i zvýšit důvěryhodnost podniků z pohledu bank," přiblížil Jan Skipala. Řada podniků kvůli snižování nákladů propouští. „V krizové situaci je potřeba přijímat krizová opatření a chránit to, co přináší skutečnou hodnotu,a tou je bezesporu podnik. Snižování stavu zaměstnanců samo o sobě však znamená pro podnik další finanční náklady a zde také vidíme prostor pro podporu ze strany státu," upřesnil Jan Skipala.

Komora například navrhuje v podnicích , které nejedou na sto procent, využít dny, kdy se nevyrábí, ke školením a rekvalifikačním kurzům. „Financovat by se mohly z bruselských peněz," upřesnil Pavel Bartoš. Stát by dále mohl pomoci tlumit dopady krize spuštěním státních zakázek. „Ne stavět hladové zdi, ale dát peníze na projekty, které v regionu potřebujeme, ať je to nová budova elektrofakulty VŠB - TU Ostrava či infrastrukturní stavby," popsal Pavel Bartoš. Kraj potřebuje dobudovat základní páteřní železniční a silniční síť. „Dopravní infrastruktura patří k pilířům ekonomiky. Kraji nyní především schází kapacitní napojení na Slovensko, musí se také dostavět D47 a R48," doplnil Miroslav Fabian, generální ředitel Sdružení pro rozvoj MSK. Jmenované stavby patří k základním cílům, které vytýčilo Sdružení pro rozvoj MSK a Krajská hospodářská komora MSK jako hlavní cíle dalšího rozvoje regionu a o kterých se na konferenci také hovoří. Dále k nim například patří posílení vědeckovýzkumné základny či zabezpečení dostatečných energetických zdrojů a odstraňování starých ekologický zátěží.

• Jak zmírnit dopady krize v regionu, budou řešit odborníci na konferenci [0.07 MB]